wwwMotyl-1.jpg

Silesia expres (do minulosti...)

TÝDEN.CZ

19. 11. 2017
Rubrika: Co se jinam nevešlo

Slezsko před 80 lety: Samostatnost za mísu čočovice!

Autor: Ivan Motýl

25.02.2007 15:46

Znak české části SlezskaTak nám zrušili Slezsko! Poplakali si slezští poslanci v létě roku 1927. Diskuse, která zániku Slezska předcházela před osmdesáti lety v Praze na půdě parlamentu, byla možná posledním bouřlivým hlasem, který v hlavním městě zazněl na obranu jedné ze zemí Koruny české. Na obranu slezské vlády prezidenta, vlastního sněmu, tedy celé slezské zemské svobody.

„Slezsko jest házeno na pospas státní moci, žádá se jeho zkomolení v hlavě i údech. Zemské hlavní město, Opavo, pamatuj si to! Byl metán los o naši svatou zem, Slezsko, jako kdysi metali los katové a holomci o oděv Kristův,“ lkal v parlamentu německý nacionální poslanec Franz Matzner. Slezsko s rokem 1927 skutečně zaniká a nahrazuje ho země Moravskoslezská s hlavním městem Brnem. Právně nové správní uspořádání upravoval zákon č.125/Sb. o organizaci politické správy, který negoval župní zřízení a kodifikoval zemské a okresní správy. Základem nového administrativního rozdělení republiky se staly země - Česká, Moravskoslezská, Slovenská a Podkarpatoruská; sídelními městy byly Praha, Brno, Bratislava a Užhorod.

Komunisti za samostatné Slezsko

Zánik Slezska netrápil jen německého poslance Matznera. Státotvorní a česky mluvící poslanci ze Slezska se sice emocemi ovládnout nenechali, o to důrazněji bránili ztracenou zem komunisté. Stejní komunisté, kteří „zadupali“ obnovu Slezska po druhé světové válce. Obzvláštním zapálením za slezskou věc se vyznačoval především poslanec Josef Štětka: „Vládní návrh zákona o organizaci veřejné správy jest pokračováním v reakčním útoku na pracující třídu v tomto státě ve směru politickém, sociálním i hospodářském. Zákonem o organizaci politické správy stává se z autonomních celků okleštěný zmetek.“ Podle Štětky v novém správním systému již nebude vůbec možno mluvit o uplatňování vůle lidu. Už proto ne, že zákon ji vyřazuje a nahrazuje byrokratickým systémem. „Celý proletariát Slezska pod vedením komunistické strany vznesl rozhodný a energický odpor proti takovému neodvolatelnému rozhodnutí věci Slezska bez jeho výslovné vůle a proti jeho výslovné vůli a bez jeho souhlasu.“ Štětka dokonce požadoval úplné osamostatnění Slezska „na základě sebeurčení národů podle národních a kulturních potřeb národů bydlících ve Slezsku, Němců, Poláků a Čechů“. Svůj projev pak uzavřel zvoláním, že v roce 1927 už by se Slezané nenechali dobrovolně připojit k Československu, jak to naivně učinili v roce 1918: „Lid již poznal pražskou vládu, a kdyby ještě jednou došlo k hlasování a plebiscitu, ani pes by nezaštěkal za Československem!“

Matzner: Jsme oloupeni o vlast

Německý poslanec Matzner pak projednávání správní reformy označil jen za „vějičku, kterou vystrčila československá vláda, aby Slezany oloupila o milovanou vlast“. „O Slezsko, o tuto zem, která má tak dobrý zvuk v celém světě. Všude mají rádi dobré, hodné a věrné Slezany, poněvadž byli ochotnými, dobrými, pilnými, zručnými, střízlivými, šetrnými a pečlivými dělníky a lidmi. Zemědělské obyvatelstvo dovedlo s velkou pílí a námahou zápasiti s tvrdou kamenitou půdou, která sice skrovně, avšak řádně živí své obyvatele. Obchod, průmysl a živnosti dodaly zdatné mistry. Básníci a vynikající pěvci a jiní velcí mužové zrodili se na slezské půdě.“ Matzner  předhodil parlamentu i svůj životopis. „Poněvadž pocházím z prastaré rolnické rodiny a věrně vzdělávám zděděnou hnědou hroudu, ctím a vážím si osvoboditele sedláků, Hanse Kudlicha. Hluboká bolest a trpký žal mne jímá, vzpomínám-li slavnosti uložení popela našeho velkého Kudlicha, jež se konala přede dvěma lety na Hradisku u Úvalna,“ vzpomněl Matzner v pražském parlamentu na rodné Krnovsko a slavného rodáka Kudlicha, který v roce 1848 navrhl v říšském sněmu zrušení poddanství.

Také další z německých poslanců Rudolf Heeger plakal nad ztrátou Slezska: „Slavná sněmovno! Veškeré obyvatelstvo tohoto státu sleduje s napjatým zájmem, jak se nyní projednávají ve sněmovně tyto předlohy. Slezské obyvatelstvo naprosto není srozuměno s tím, co se zde označuje jako úspěch. Odmítá co nejrozhodněji a nejostřeji domněnku, že obětuje samostatnost za takovouto mísu čočovice. Odmítáme reformu správy pro její zpátečnická a konservativní ustanovení. Žádáme samostatnost pro Slezsko!“ Žádal marně. Slezsko zemřelo 14. července 1927 s vydáním nového zákona o organizaci politické správy.



Nelíbí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Líbí
   Hodnocení  6.25

Diskuze

Ivan Motýl

wwwmotyl-foto2.jpg
Oblíbenost autora: 5.54

O autorovi

Od poloviny devadesátých let je přelétavým novinářem - od MF DNES, přes LN, Český rozhlas po nejpodivuhodnější regionální tiskoviny severovýchodní Moravy a Slezska. Na přelomu století postupně zakotvoval v Týdnu, v první reportáží v roce 2000 nicméně Prahu znova obtěžoval „postavením zapomenutého Slezska v rámci ČR“. Nakonec se usadil v domácí rubrice Týdne. Narozen v roce 1967, absolvent dějepravy pro kantory na Ostravské univerzitě, v současné době též dobrovolný dopisovatel nejroztodivnějších literárních časopisů, kterým tímto činí reklamu - Weles, Obrácená strana měsíce, Protimluv a Rozrazil.

Kalendář

<<   listopad 2017

PoÚtStČtSoNe
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
27282930   

wwwMotyl-2.jpg
TÉMATA
 
OSOBNÍ TÉMATA